Kordonová výsadba byla převzata jako „Thomery-Kordon“ ze stejnojmenné vesnice ve Francii nedaleko Fontainebleau / Paříže. Tam se z odrůd Gutedel pěstovaly nádherné stolovní hrozny. Fotografie zde uvedené pocházejí převážně z východoněmecké oblasti Saale-Unstrut.
Vodorovný pruh o výšce 70–120 cm, užší pruhy se osazujígirlandami. Optimální délka ramene kordonu (nohy) byla v Thomery pouze 1,2 m, u rozvětvení (tvar T) tedy 2,4 m. S dnešními vylepšenými, rychle rostoucími odrůdami může být délka větší, u velmi širokých polí je lepší vést více vinných keřů. U tvaru T by měly být pokud možno obě ramena stejně dlouhá. Minimální výška nad zemí je cca 0,5 m, ale je možné i výška 5–6 m.
Lanové systémy a dřevěné mřížoví. Většinou vertikální lano pro vedení, pak 2–4 horizontální lana (vzdálenost 25–35 cm). Kordonové ramena se přivazují k nejnižšímu lanu, odkud pak réva každoročně roste do několika nad sebou ležících pater a zaplétá se svými úponky. Pokud se všechny výhonky nezapletou, zapichují se za dráty nebo se přivazují.
Postup viz níže. Na vodorovných kmenových ramenech se v rozestupech 15–20 cm vytvářejí „odnože“. Pokud jsou tyto odnože vytvořeny striktně jednostranně „nahoře“ (z každého 2. nebo 4. pupenu – „kordonový řez“), je kordonové rameno výkonnější a odolnější, protože v jedné polovině průřezu kmene nejsou žádné překážky toku. Pouze prodloužení kmene se vždy táhne z „spodního“ pupenu.
Odnože se pak většinou zkrátí nebo – pokud některé vypadnou – také zkrátí na střední délku, u speciálních odrůd a pro velmi vysoké výnosy také prodlouží. Případně letnířez.

Kordony před (krátkým) řezem, historické zobrazení. Pro každé patro samostatná réva – jedná se o obzvláště bezpečnou variantu, která zabraňuje odholování spodních částí.

Kordon s krátkým řezem, na 3 drátech analogicky k systému 1060.

Opěrný pás s T- a úhlovými šňůrami. Více fotografií: stránka Zimní řez.

Obrázek 05: Na rozdíl od vertikálního kordonu se zde používá pouze každý druhý (nebo u hustě rostoucích očí každý čtvrtý) pupen, ostatní se odstraňují. V chladných oblastech (např. východně od Labe) lze na spodní části kmene nechat jeden pupen jako pozdější „rezervní výhonek“ pro případ silného poškození mrazem.

Obrázek 07: Výhonky, které v předchozím roce vyrostly z „horních“ pupenů, se formují do odnoží a nyní a případně i v budoucnu se provádí řezání hroznů, stejně jako u rezervních hroznů. Prodloužení ramen se zkrátí – v závislosti na růstovém habitu vinné révy – na 3–5 nových horních pupenů. Pupeny by měly mít mezi sebou a také k již vytvořeným výhonkům vzdálenost přibližně 15–20 cm. Pokud mají být ramena ještě delší, musí na konci zůstat další „spodní“ pupen pro další prodloužení kmene, jak je znázorněno na obrázku 04/05.

Obrázek 09: Růst plodných výhonků ze 4 hotových výhonků, resp. „šišek“, a z pupenů, které zůstaly po zimním řezu. Z těchto pupenů se při příštím zimním řezu opět vyříznou nové výhonky ve formě krátkých šišek. Na konci srpna lze výhonky opět zkrátit na délku cca 1,0 až 1,5 m, aby se zajistilo dozrání spodních pupenů.

Obrázek 10: Různé varianty prodloužení kmene řezem a vyřezáním: 0 = neřezaný, 1 = s hustým uspořádáním pupenů na prodloužení, 2 = s volným uspořádáním pupenů, 3 = s posunutým hustým uspořádáním pupenů. Kordonové ramena by měla být každoročně prodloužena maximálně o 0,8 metru (varianta 1) nebo o 3–5 nových výhonků. Pokud má prodloužení rychle dosáhnout vzdálenějších oblastí, může být i 2–3 m, ale pak by mělo být ponecháno pouze 4–5 horních pupenů ve vhodném rozložení (varianta 2) nebo na vhodném místě (varianta 3). Na konci výhonku je případně třeba počítat s dalším „spodním“ pupenem pro další prodloužení kmene.

Obrázek 11: po vyražení
Varianta 1: pro prodloužení kordonů, které mají nést silné plody a jsou řezány na špičky
Varianta 2: pro prodloužení kordonů, jejichž výhonky jsou řezány delší, a pro girlandy, u nichž je žádoucí rychlejší růst délky při volnějším rozložení listoví
Varianta 3: pro překlenutí nezeleňových mezer, např. také při vedení kordonových ramen kolem rohů domů