1. rok u vinné révy

V prvním roce by měla réva vyvinout silný, dlouhý a dobře zdřevnatělý výhonek, který bude sloužit jako budoucíkmen (obrázek 01). Ten musí vyrůstat přímo z místa roubování (ztluštění) nebo těsně nad ním. Pokud vyrostou další výhonky, je třeba je odlomit.

Pokud jste zasadili rostlinu z kontejneru, která již měla nad místem roubování zdřevnatělý kmen s několika pupeny nebo zelenými výhonky, použije se nejspodnější z těchto výhonků, ostatní se odlomí a horní část kmene se odřízne.

Malý hlavní výhonek se přiváže k opěrnému kolíku, např.elastickou šňůrou. Někdy již nese hrozen, který je však lepší odstranit. Postranní výhonky, které případně vyrůstají z paždí listů, zůstanou na místě. Vytržení přímo v paždí listu zeleného hlavního výhonku může poškodit důležitý pupen, který se tam vyvíjí (obrázek 02), nebo způsobit předčasné rašení.

Je vhodné pokrýt výsadbový kotouč vrstvou posekané trávy, listí nebo slámy o výšce cca 5–8 cm a tuto vrstvu mulče pravidelně obnovovat, aby se zabránilo vysychání a aby se zabránilo růstu „plevele“, který spotřebovává živiny. Růst trávy, květin atd. by měl být alespoň v prvním roce omezen.

Ve vinici musí réva po výsadbě vystačit pouze s dešťovou vodou. Vinaři říkají, že réva musí „hladovět“. To stimuluje kořeny, aby rostly hluboko do země – až do hloubky 30 metrů – a hledaly vodu. To podporuje tvorbu aroma, ale ne velikost plodů, a proto se stolní hrozny ošetřují jinak, tj. dodatečně zavlažují. V prvním roce stačí zalévat každé 2–3 týdny, v suchých obdobích častěji. Zvláštní pozornost je třeba věnovat vinné révě, která roste pod střechou nebo podobným zastřešením a dostává jen málo deště.

V běžných zahradních půdách, od humózních písčitých až po jílovité, se vinná réva po výsadbě již nehnojí. V opačném případě by réva rostla příliš silně a byla by náchylná k plísňovým chorobám.

Výhonek musí – v závislosti na odrůdě – „dozrát“ do zlatohnědé, hnědočervené nebo také šedohnědé barvy. Již na konci léta je vidět, jak tato lignifikace postupuje odspodu nahoru. Nakonec by výhonek měl dosáhnout alespoň tloušťky tužky, většinou dosahuje délky 2–4 metry (obrázek 03). U forem pěstování, které nevyžadují dlouhý kmen, lze výhonek již koncem srpna zkrátit na cca 1,5 m, aby se podpořilo dozrávání dřeva a spodních pupenů (letní řez – obrázek 04). U vysokéhopěstování se letní řez neprovádí.

V létě roste hlavní výhonek přibližně 2–3 cm denně. Výhonek má ochablou, ohnutou špičku (obrázek 05). To znamená, že réva se má dobře a silně roste. Pokud je však špička výhonku zkrácená a málo rozvinutá (obrázek 06), réva stagnuje. V takovém případě je nutné zasáhnout. Je půda dostatečně vlhká, má réva dostatek světla a tepla? Rostou v okolí jiné rostliny, které révě brání v růstu svým „kořenovým tlakem”? To je většinou příčinou stagnujícího růstu. V takovém případě je nutné ostatní rostliny vykácet nebo révu přesadit.

Nemá smysl dále pěstovat révu se slabým hlavním výhonkem! Pokud tedy i přes optimální podmínky do podzimu vyrostl pouze krátký výhonek, který není alespoň tak silný jako tužka, je réva zkrácena na 2 očka (obrázek 07). Poté musí projít prvním rokem znovu a vytvořit silný hlavní výhonek.