Vrtání otvorů pro lezecké pomůcky

Každý otvor pro lezecké pomůcky představuje rizikový zásah do stávající konstrukce. Proto se informujte o typu a vlastnostech vaší stěny.

Ujistěte se, že v místě vrtání nejsou ve zdivu žádné kabely, potrubí apod. „Podomítkové“ vedení těchto kabelů se v některých případech provádí i na vnější straně.

Vrtání v oblasti okenních překladů, stropů, prstencových kotev a podobných prvků může být v závislosti na typu stěny problematické, a proto je lepší se mu vyhnout.

U volně stojících zdí z cihel nebo přírodního kamene pokud možno nevrtat do okrajových oblastí (méně než cca 25 cm od okraje zdi), protože při pozdějším zatížení může dojít k prasklinám a odlupování. Upevnění v blízkosti vrcholu zdi nebo okrajů zdi by mělo být provedeno „bez roztažného tlaku“, tj. bez hmoždinek, ale lepením pomocí kompozitní malty.

Ležící upevnění (pro kotevní body lan v betonových obrubnících atd.) provádějte z důvodu utěsnění pouze pomocí kompozitní malty.

Označte body vrtání ve tvaru nitkového kříže (foto).

Při špatných světelných podmínkách a oslnění použijte navíc druhý tužku jiné barvy, abyste mohli snadno najít označená místa (foto).

Používejte tužky, mastné křídy a podobné pomůcky, jejichž stopy lze zcela odstranit gumou. V případě potřeby proveďte zkoušku na nenápadném místě.

Než začnete vrtat, nejprve si označte VŠECHNY body. Tak budete moci případně provést opravy.

Zejména u dlouhých a vysokých úseků a u několika vrtných bodů za sebou použijte zednické šňůry nebo laser pro svislé a vodorovné zaměření vrtných bodů (fotografie).

Pokud je harmonické uspořádání lezecké pomůcky na reprezentativních stěnách obzvláště důležité, postupujte nejlépe následovně: Označte všechny vrtací body na stěně a pořiďte několik fotografií. Vytiskněte je, nakreslete všechny lanové linie podle viditelných vrtacích bodů, porovnejte výsledek se svým plánem a případně jej projednejte se zadavatelem, než začnete vrtat. Je také možné přímo vizualizovat lezeckou pomůcku pomocí malých zatlučených hřebíků a zednického provázku (foto).

Otvory > 8 mm je třeba předvrtat menším vrtákem (8 mm), teprve poté se použije „správný“ vrták.

U velkých průměrů vrtání a tvrdých podkladů – viz výše – je místo příklepové vrtačky nutné použít vrtací kladivo.

Ujistěte se, že stopky vašich vrtáků a upínací zařízení vrtačky k sobě pasují, aby vrtáky pevně seděly v upínacím pouzdru.

Používejte nové, ostré vrtáky z našeho sortimentu. Staré vrtáky jsou často opotřebované, při vrtání narážejí a vibrují a nevytvářejí přesně požadovaný průměr otvoru.

Při práci ve výškách zajistěte okolí proti padajícím předmětům.

Při práci používejte ochranné brýle a ochranu vlasů (helmu, čepici nebo šátek).

Určete potřebnou hloubku otvoru podle údajů na hmoždince (většinou délka hmoždinky plus cca 1 cm) a pokud možno nastavte hloubku vrtání pomocí dorazu.

Nejlepší je pracovat ve dvojici, aby jedna osoba vrtala a druhá kontrolovala správnou polohu stroje shora a ze strany, případně pomocí vodováhy a úhloměru (fotografie). Tím se vyhnete nakřiveným otvorům.

Dlouhé nástěnné držáky s volně stojícím dříkem se při zatížení elasticky deformují směrem k síle lana, přibližně v rozsahu 0 až 2 mm. Proto vrtání pro koncové úchyty lan provádějte mírně šikmo, nakloněné dozadu vůči tahovému napětí, tedy maximálně cca 2–5 stupňů od normální linie, aby se prvek mohl lépe „opřít“ proti zatížení a optický dojem zůstal správný. Pokud je úhel příliš velký, nemusí být zajištěna funkce opěrných podložek. U mezilehlých držáků není šikmé umístění nutné.

Předvrtáním otvorů s menším průměrem můžete nejprve „prozkoumat“ podklad a poté lépe uzavřít nesprávně vyvrtaný otvor díky jeho menšímu průměru. Nesprávně vyvrtané otvory se uzavírají vhodnou tmelicí hmotou nebo směsí pro venkovní použití.

Aby se zabránilo odlupování, mělo by se vrtání (cca 1 cm) vždy provádět bez příklepu, který se případně zapne až poté.

Sledujte průběh vrtání, zejména rovnoměrné pronikání vrtáku. Pokud dojde k nepravidelnostem, přerušte práci a prozkoumejte příčinu, například pomocí bodového světelného zdroje. V negativním případě se jedná o vrtání do spáry, které někdy není vhodné pro upevnění hmoždinkami. Vyloučený je také navrtaný okraj kamene nebo roh kamene – rozpoznatelný podle nepravidelného zvuku vrtání, „uhýbání“ vrtáku a barvy vrtného prachu – v tomto případě se upevňuje pomocí kompozitní malty. Stejně tak je třeba ošetřit dutiny, staré dřevěné hmoždinky nebo sádrové části.

Během vrtání zachycujte vrtný prach nebo jej odsávejte (průmyslovým vysavačem). Tím se vyhnete nevzhledným prachovým stopám, které se někdy obtížně odstraňují. Jednou z možností je například čtvercový kelímek přilepený plastickou modelovací hmotou pod vrtaný otvor, který malíři nazývají „Naumannova krabička“ a který lze po vrtání opět odstranit.

Před zasazením hmoždinek je třeba otvory vyčistit kartáčem a ofoukat, pokud možno také vysát. Měli byste mít k dispozici takové zařízení na čištění otvorů nebo je případně zakoupit v internetovém obchodě.

U nástěnných držáků s opěrnými podložkami je nutné zajistit dostatečně velkou rovnou opěrnou plochu. Tuto plochu lze vytvořit na jakémkoli podkladu sekáním nebo broušením hrubým brusným papírem.

Chybné otvory se uzavřou běžnou tmelicí a stěrkovou hmotou pro venkovní použití, kterou lze zakoupit v obchodě s stavebninami. Pomocí sebraného a nasypaného vrtného prachu lze vzhled uzavřeného otvoru přizpůsobit okolí.