Formované kameny s otevřeným dnem jsou geniální: spojují v sobě výhody květináčů s výhodami výsadby přímo do země. Zásah do dlažby je zpočátku minimální, ale popínavé rostliny se přesto časem rozrostou, jako by byly zasazeny přímo do země.
Květináč s akebií (Akebia quinata)
Tato réva panenská (Parthenocissus quinqefolia) neroste pouze v 20litrovém plastovém květináči s hlínou, ale „osvobodila se“ a svými kořeny prorazila dlažbu a obsadila půdu pod ní. Květináč je nyní nehybný.
V zahradnictví je známý následující jev: Rostliny v květináčích, které dlouho stály na jednom místě a nebyly přemísťovány, prorůstají dnem květináče dolů, zakoření se v půdě a je pak nutné je vytrhnout. Kořeny, které v půdě zůstanou, jsou někdy tak vitální, že z nich vyroste nová rostlina!
Tuto skutečnost lze využít v praxi, pokud není možné vykopat dostatečně velkou výsadbovou jámu. Například v případě, že v půdě vedou potrubí nebo je půda velmi kamenitá, tvoří ji stavební suť atd.
Odstraní se pak pouze horní vrstva povrchu, případně jen na malé ploše o průměru cca 10 cm. Většinou se jedná o jednu nebo několik dlažebních kostek. Půda pod nimi se, pokud je to možné, mírně rozkopá a prokypří. Samozřejmě musí být zajištěna určitá propustnost půdy, nesmí docházet k zamokření.
Na takové místo se pak umístí zespodu otevřený květináč a naplní se zeminou, a to bez oddělovací vrstvy od podkladové půdy. Je třeba zajistit dostatečný okraj pro zalévání a také jakékoli těsnění mezi okraji květináče a dlažbou, aby se zabránilo vyplavování zeminy. Poté se zasadí příslušná popínavá rostlina a ochrání se mulčem nebo jiným granulátem před vysycháním. Při každém zalévání nyní voda proniká i do spodní vrstvy půdy, která se tam pomalu změkčuje a kypří. Kořeny brzy začnou do této půdy pronikat. Kořenový prostor dostupný pro rostlinu se znásobí a brzy poroste stejně bujně jako rostlina zasazená přímo do země!
Ve veřejném prostoru je však třeba postupovat opatrně, zde je zpravidla nutné povolení příslušných úřadů. Nelegální „guerillové zazelenění“ by se mělo vyhnout! Kritické by zde mohly být především popínavé rostliny, které ve vyšším věku rostou stromovitě, jako břečťan (Hedera helix), divoká réva (Parthenocissus tricuspidata ‚Veitchii‘) a asijské vistárie (Wisteria), alespoň teoreticky, jak je popsáno na stránce „Škody na budovách“. U všech ostatních popínavých rostlin je však „hybridní varianta“ z hlediska případných škod na podzemních rozvodech spíše bezproblémová.
