Středně dlouhý řez, tzv. „Streckerschnitt“ s 3–7 oky, se často používá u révy pěstované ve tvaru vějíře, ale také u přísných kordonů. Tímto způsobem lze dosáhnout hustého rozložení plodných výhonků a tím i vysokého výnosu. Strecker nabízí oproti kuželu větší jistotu výnosu, zejména u mladých, rychle rostoucích vinných rév a u některých starých odrůd vína, jejichž očka blízko kmene jsou málo plodná. Tento způsob řezu se často používá společně s krátkým a dlouhým řezem. Řez je zde ukázán na již vybudované vinné révě, předtím prosím využijte informace o pěstování v 1. až 3. roce!
Grafy níže ukazují řez provedený v průběhu několika let na „odnoži“ kmene. V rozestupech přibližně 30 až 60 cm se na již vybudované kostře kmene nacházejí další odnože (graf 00). Nový výhonek kmene se v sérii obrázků vyvíjí z výhonku, který byl v rámci budování kmene plánovitě vytvořen. Stejný postup se však uplatňuje i u výhonku, který v pozdějších letech divokým způsobem vyrostl z hlavního kmene a z něhož se v rámci omlazení vytvoří nový výhonek.
Řez Streckerschnitt se dělí na předřez, řez ovocného dřeva a ohýbání/vázání. Tyto kroky mohou být provedeny bezprostředně po sobě, ale také s odstupem několika dnů nebo týdnů. Doporučuje se dodržovat tento postup: Všechny výhonky révy se nejprve předřezávají, čímž se odstraní masa dřeva a keř se rázem stane přehledným. O to jednodušší je pak řezání plodného dřeva a případně odpočítávání pupenů na 10–20 kusů na metr čtvereční stěny.
Levé grafy ukazují výhonek, jak vypadá po opadání listí v zimě, a předběžný řez do starého dřeva (tmavě hnědé). Předcházelo tomu letní prořezávání, jinak by výhonky byly nyní mnohem delší. Každý výhonek měl v létě většinou 1 až 2 hrozny. Střední obrázky ukazují samotné prořezávání plodného dřeva do loňského dřeva (okrové), pravé obrázky pak výsledek.

Obrázek 00: Mladá réva ve vějířovitém tvaru, orámovaný je následující zvětšený výřez spolu s výhonkem (zvýrazněno).