Silné vnější omítky (speciální omítky)

Vnější omítky mohou sestávat z jedné nebo více vrstev, jejichž celková tloušťka je obvykle 1–2 cm. Takové omítkové vrstvy jsou téměř vždy bezproblémové a vhodné jako (spolu)nosný podklad pro držáky stěnových treláží. To platí i pro novější „lehké“ omítky, lehké omítky s pórovitou strukturou a podobně.

Tloušťka omítkové vrstvy je buď známa z praxe nebo ze stavební dokumentace, nebo se zjistí pomocí zkušebního vrtání. K tomu se vrtá nejen na jednom, ale na 2–3 místech, aby se vyloučilo, že by se narazilo na spáru a z toho se vyvodil závěr o extrémně silné omítkové vrstvě.

Zde se nemyslí „silné omítky“ ve smyslu murářské teorie, které jsou většinou silné pouze 2 cm. Jedná se spíše o tloušťky omítky, které jsou výrazně větší než 2 cm. Na historických budovách se takové tloušťky omítky vyskytují, pokud byla omítkou vyrovnána nerovnost zdiva, výklenky a dutiny. Při takových tloušťkách vrstev jsou podpěry pro zelené fasády použitelné pouze omezeně. Je třeba se vzdát masivní, jednoduché a střední konstrukce „Eco“, protože v poměru k ohybovým zatížením neposkytují dostatečně hluboké a stabilní ukotvení. Vrstva omítky pak nemusí být schopna tato ohybová zatížení absorbovat a dochází k vyražení držáků a kusů omítky.

Od tloušťky omítky 3 cm již není vhodná lehká konstrukce, od 4 cm již není vhodná ani střední konstrukce „Premium“ a od tloušťky 5 cm již není vhodná ani konstrukce „Classic“. Vezměte prosím na vědomí, že se jedná pouze o obecná doporučení, která závisí na situaci na místě (stupeň předpětí lana, druh osázení atd.).

Těžká konstrukce je po kontrole na místě použitelná téměř bez omezení. Stejně tak je téměř bez omezení použitelná i řada „Classic“, pokud jsou držáky v 16 mm otvoru lepeny bez červené hmoždinky, ale s tříštivou objímkou SD 16085 a kompozitní maltou. Alternativně lze také přilepit červenou hmoždinku a držáky do ní namontovat, poté je možné držáky později opět vyšroubovat. Většinou jsou vhodné také všechny kotvy pro dřevěné mřížky, protože zde nevznikají takové ohybové zatížení jako u lan.

Pro mírné zlepšení izolace stěny se někdy používají „tepelně izolační omítky“. Obsahují polystyrenové kuličky a mají nižší pevnost v tlaku než běžné omítky. Pro ně však platí výše uvedené. Také silně profilované nebo tažené strukturální omítky, např. na památkově chráněných budovách, mají sníženou pevnost v tlaku. V tomto případě je třeba použít střední konstrukci „Classic“ s lepením, jak je popsáno výše.