Citlivá, ale pro své vynikající plody známá „ušlechtilá odrůda“ (odříznutá z ovocného stromu nebo popínavé rostliny) se naroubuje na divoký, robustní a silně rostoucí „podnož“ a díky tomu může lépe růst a zůstat zdravá. Výsledek je tedy lepší, „ušlechtilejší“ než předtím, a proto se často hovoří o „ušlechtilém roubování“.
Zejména při rozmnožování: Pokud jsou klematisy roubovány nebo „zlepšovány“ na předem vypěstované kořenové baly, jsou po 6 měsících připraveny k prodeji. Jako „pravé“ řízky však potřebují 12–14 měsíců. Školka tak může díky roubování pracovat efektivněji, rostliny jsou levnější a všichni jsou spokojeni. Pro zákazníky to má další výhody: Všechny naše popínavé trubačky jsou roubované, takže zaručeně kvetou již v prvním roce! Podobně je tomu u vistárie: i ty díky roubování kvetou většinou již po cca 3 letech, a ne až po 7–10 letech.
Ano, s takovým podnožím lze někdy ještě vylepšit již tak dobré vlastnosti „ušlechtilé odrůdy“. Barva květů je jasnější, plody jsou sladší nebo aromatičtější a mohou dokonce dozrát dříve, než je obvyklé. To vše lze ovlivnit výběrem podnože, dokonce i přizpůsobením se obtížným půdám, jako je písek nebo jíl. „Šlechtěná“ rostlina je pak rostlina vysoké kvality a „šlechtěná“ je skutečně pojmem kvality!
Všechny tyto výhody fungují, dokud podnož skutečně „slouží“ roubované větvi a nevyvíjí vlastní život. To znamená, že podnož zůstává vlastně jen kořenem a nevyvíjí vlastní výhonky. Pokud to však náhle udělá a „prorazí“, pak je to velký problém, protože podnož dříve či později vytlačí roubovanou větev. Po určitou dobu pak na stejném stromě rostou dva druhy květů a/nebo plodů a člověk se diví, až nakonec zůstanou jen nudné a bezcenné výhonky podnože a nádhera zcela zakrní nebo bude vytlačena!
Čím déle je kultivovaná popínavá růže na místě, tím vyšší je pravděpodobnost, že podnož „proroste“ a vytlačí samotnou růži. Podle mých zkušeností odhaduji, že po 10 letech je podnoží vytlačeno přibližně 20 % všech popínavých růží, po 20 letech přibližně 50 % a po 40 letech přibližně 80 %. Mým příkladem je „růžová zahrada“ v Drážďanech na Carusufer. Tam se až do roku 1990 pěstovaly a ošetřovaly růže, poté však byly z velké části ponechány samy sobě. Místo mnoha tehdejších odrůd růží tam nyní všude rostou keře divokých růží „Rosa canina“, které byly preferovány jako „podnož“...
Kdo se však rozhodne pro konkrétní popínavou růži na fasádě, jistě myslí na delší období než jen 10 let. Proto FassadenGrün nabízí tam, kde již neexistuje licence od pěstitele, růže rozmnožené z pravých kořenů, např. „Rotfassade“. I po 100 letech to bude stále „Rotfassade“...
Abychom mohli rychle reagovat na výkyvy trhu a produkovat nové zásoby, potřebuje naše školka krátké doby růstu, a proto jsou téměř všechny naše červené okrasné révy roubované. Rostliny tím nejsou „ušlechtilejší“ ani lepší, ale možná o něco levnější. Bohužel se ale i zde občas stane, že se podnože „probijí“, a pak mají naši zákazníci místo „mini révy“ najednou na zdi silně rostoucí „zídkovou révu“, protože takto se roubuje mnoho našich divokých rév. To není hezké, ale co s tím? Roubovat, nebo neroubovat? To jsou otázky, na které hledáme odpovědi...
FassadenGrün sestavil speciální kolekci rostlin, které jsou obzvláště odolné proti mrazu. Mezi nimi je také růže „William Baffin“ a vinná réva „Mitschurinski“. Pokud jsou tyto rostliny roubovány, mají roubované podnože o přibližně 10 stupňů Celsia nižší mrazuvzdornost. V nepříznivých případech, zejména pokud není sníh a velmi nízké teploty mrazu bez překážek dopadají na horní vrstvy půdy, může to vést k tomu, že nadzemní části rostlin z „šlechtěné odrůdy“ sice přežijí, ale kořenový podklad v půdě bude poškozen. To zase v následujícím roce ovlivní vitalitu nadzemních částí rostlin až po jejich odumření.
Aby se tomu zabránilo, je rozumné takové rostliny záměrně nabízet jako „nešlechtěné“.
Fassadengrün je komerční dodavatel lanových systémů z nerezového drátu v Německu, Evropě a zámoří. Informace o: Jaké rostliny jsou vhodné, jsou potřebné opory, mají být ze dřeva nebo kovu? Zde u FassadenGrün najdete všechny informace z jednoho zdroje.
© 2000–2026 Fassadengruen.de
