Zeleň v květináčích

Květináč by měl mít objem minimálně 10–30 litrů, neměl by se v něm tvořit stojatá voda a v zimě by měl být chráněn. Květináč by měl stát pokud možno ve stínu a na dně by měl mít odtok vody a vrstvu drenážního štěrku nebo podobného materiálu, protože mnoho rostlin nemá rádo „mokré nohy“. Proto by pod květináč neměly být žádné misky! Lepší je podložit květináč klínky, aby se předešlo případnému poškození dřevěné podlahy balkonu vlhkostí. Jako zeminu lze použít ornici nebo směs písku, jílu a kompostu ve stejném poměru. Neustále obnovovaná vrstva mulče může chránit květináč před vysycháním.

Mnoho zimních škod není způsobeno chladem, ale vysycháním, protože se zapomíná nahradit odpařenou vlhkost zaléváním. Pozor:zimozelené rostliny (např. některé popínavé růže) odpařují vodu a i v zimě ji čerpají z květináče!

Nejlepší zimní ochranu zajistíte, když rostliny v květináčích po opadání listí ještě jednou mírně zalijete a poté je umístíte do jámy, zasypete (zemi) a silně zakryjete listím, slámou nebo jehličím, tak aby vyčnívaly pouze části kmene. Od března/dubna se květináče vrátí na své místo.

Alternativně může být vhodné izolační obalení květináčů bublinkovou fólií apod., aby se snížily teplotní špičky způsobené slunečním zářením, které rostlinám v květináčích navozují falešný pocit oteplení půdy a „začátku jara“. Obálka však nemůže zabránit ochlazení na okolní teplotu během obzvláště chladných nocí. Například réva, která nebyla zatížena příliš velkým množstvím plodů, snáší teplotní výkyvy až do -20 stupňů a níže.

Květináče nesmí být příliš zalévány, aby nedošlo k jejich zamrznutí a prasknutí.