Pro snazší orientaci jsou tyčové systémy pro zelené fasády rozděleny do 3 „řady“. Třetí řada je obzvláště stabilní a je založena na tyčích o průměru 10 mm.
Nejsilnější řada s tyčemi o průměru 10 mm se často používá pouze lineárně nebo v úhlech a hodí se pro všechny popínavé rostliny. Někdy se tyče o průměru 10 mm používají také k výrobě mříží, a to na velkých, izolovaných stěnách. Zde jsou levnější než řada 8 mm, protože vyžadují méně držáků mříží. Možné jsou také zásuvné mříže až po prostorové, vysoké sloupy pro popínavé rostliny.
K dispozici jsou tyče o průměru 10 mm a délkách 197 cm a 300 cm. Pomocí nich lze vytvářet lineární struktury. Pomocí svorek na tyče lze navíc vytvářet i zahnuté tvary a mřížky. Dále budete potřebovat držáky mřížek, vhodné jsou všechny typy s šířkou drážky 10 mm. Pro velmi velké délky jsou k dispozici spojky tyčí.
V přehledu níže vidíte, které z našich 54 „základních tvarů lan“ lze také znázornit jako tyčové systémy s tyčemi o průměru 10 mm. Zvláštním případem je základní tvar č. 8030 (mřížka namísto jednotlivých tyčí), vysvětlení naleznete níže. Kromě toho můžete zkontrolovat, zda vámi vybraný základní tvar ladí s růstem určitých popínavých rostlin, resp. zda je daný základní tvar pro dané rostliny doporučen.
Nejjednodušší je připevnit každou tyč jednotlivě ke zdi. K tomu je pro tyč o délce 3,15 m potřeba tři držáky tyčí. Pokud jsou tyče zkráceny, jak je vidět na fotografii, např. na 2 m, stačí 2 držáky. Pomocí spojek lze tyče „vyrovnat“ ve stejné ose.
O něco složitější jsou úhlové tvary, protože zde dochází k „posunutí“ v důsledku konstrukce tyčových svorek. Jedna z obou tyčí je pak blíže ke zdi, druhá o 1 cm dále. Nástěnné držáky by proto měly být umístěny 40–50 cm od úhlového místa, aby bylo možné toto posunutí vytvořit mírným ohnutím tyčí.
Tyče a modulární mřížky se mohou teoreticky uvolnit z upevnění a spadnout. Zejména při větších výškách může dojít k poškození majetku nebo zranění osob, za které může být odpovědný dodavatel systému nebo montážní firma. FassadenGrün tímto zaručuje, že jsou dodávány pouze bezvadné komponenty, čímž se předchází nesprávnému upevnění a bezpečnostnímu riziku. Vezměte prosím na vědomí pokyny uvedené v produktových listech držákůmřížek, např. ohledně doporučené montážní výšky a upínací síly.
Dodržujte prosím doporučení u jednotlivých držáků tyčí, zejména popsané vyrovnání pomocí zednického provázku. Spojky u dlouhých tyčí slouží pouze jako pomůcka pro seřízení nebo montáž, ale z čistě statického hlediska nejde o stabilní prodloužení tyče. KAŽDÁ jednotlivá tyč musí být bezpečně připevněna ke zdi. U svislých os se postupuje takto: Nejprve se na stěnu namontuje nejspodnější tyč, poté se nahoře nasadí spojka a další tyč a také se připevní ke stěně. Pozor: Předchozí spojení tyčí s sebou nese riziko, že spojení nebude dostatečně pevné, uvolní se a tyče spadnou z lešení (ochrana před úrazem). Proto se tyče nesmí spojovat před montáží na stěnu.
Můžete také postavit velké mřížky s tyčemi o průměru 10 mm, a to ploché s tyčemi o rozměrech 2 x 1,97 m a prostorové s tyčemi o rozměrech 3–4 x 1,97 m. Tyče o délce 1,97 m slouží k zasunutí do velmi velkého květinového květináče nebo přímo do země. Další části tyčí pak doplňují takovou mřížku nad povrchem země.
Kromě jednotlivých tyčí a úhlových tvarů lze 10mm tyče také použít k sestavení složitých mřížek s úhly 90 stupňů. Jedná se zde především o základní tvar č. 8030, viz přehled níže, a to s velmi velkými „okami“ až 75 cm x 75 cm. Vzhledem k vysoké tuhosti tyčí o průměru 10 mm je zde možné dosáhnout cenových výhod oproti řadě 8 mm, zejména u stěn s WDVS, protože je zapotřebí výrazně méně držáků mřížky. KAŽDÝ průsečík vyžaduje svorku tyče.
Rozhodující je počet os mřížky. V konečném důsledku jde o to, aby vzdálenost mezi držáky mřížky nepřesáhla cca 2,25 m, a to jak v horizontálním, tak i vertikálním směru. Pro mřížky 10 mm s (přibližně) čtvercovými oky platí následující doporučení: Počet svislých os by měl být „násobkem tří“ plus „jedna“, takže takto vypočítané počty os mřížky by byly 4, 7, 10, 13, 16 atd. Na první a každou další třetí osu se pak umístí držáky mřížky (šedé kruhy – viz grafika). Počet vodorovných os by měl být „násobkem tří“ plus „dva“, takže takto vypočítané počty os by byly 5, 8, 11, 14, 17 atd. Mezi nejnižší a druhou osou a vždy o tři osy výše se umístí držáky mřížky (šedé kruhy – viz grafika).
(Červené kruhy, viz grafy). Vzhledem k hmotnosti tyčí a velkým vzdálenostem mezi držáky může u vodorovných tyčí docházet k mírnému prohýbání. Jedná se však spíše o estetický problém, nikoli funkční. Jako preventivní opatření lze na nejnižší vodorovnou řadu přidat další nástěnné držáky, takže každá svislá osa tyče bude mít dole nástěnný držák.
10 mm mříže se spojují na stěně. Nejprve se umístí držáky mříží a do nich se namontují jednotlivé tyče. Podle „plánu“ viz výše se většinou jedná o svislé tyče. Na vodorovné tyče se poté navléknou svorky (i pro dosud nemontované svislé tyče), poté se vodorovné tyče upevní na již namontované svislé tyče nebo za ně. Nakonec se namontují zbývající svislé tyče, a to nejprve ty, pro které byl v případě potřeby dole nainstalován další držák mřížky. Svislé tyče, které neprocházejí žádným držákem mřížky, se montují jako poslední. Jsou upevněny pouze pomocí svorek na vodorovných tyčích.
Převis tyčí v křižovatkách by měl být minimální, aby se předešlo zraněním. Je třeba určit, zda mají být svislé tyče nebo vodorovné tyče „vpředu“, tedy dále od stěny. Rovněž je třeba určit viditelnou stranu svorek tyčí: vzhled odolný proti manipulaci s „knoflíkem“ nebo spíše technický vzhled s viditelným šroubem bez hlavy.