Nerezová ocel – vlastnosti, výběr a koroze

Pro opěrné konstrukce se u společnosti FassadenGrün volí druhy nerezové oceli, které jsou v Německu schváleny pro venkovní použití ve stavebnictví. To znamená, že tyto oceli jsou za normálních podmínek dostatečně odolné proti korozi a ani při mrazu nevykazují křehkost ani únavu materiálu. Obvykle se jedná o oceli materiálových skupin A2 (1.4301) a A4 (1.4401 a 1.4404), minimálně však A2 nebo – v případě jiného označení než DIN – rovnocenné materiály. Nerezové lano se prodává výhradně ve vysoké kvalitě A4, stejně jako příslušné svorky. Střední sady „Premium“ a masivní sady nabízejí vysoký standard „V4A“.

Nerezové oceli A2 (V2A) a A4 (V4A) používané ve společnosti FassadenGrün jsou houževnaté a tvrdé, a proto se obtížně napínají, což znamená, že například při frézování drážek pro křížové držáky se nástroje spíše opotřebovávají a je nutné je vyměnit. Zpracování je také možné pouze na zvláště těžkých, vibračně tuhých strojích. Z toho vyplývají vyšší ceny.

Někteří dodavatelé proto používají pro držáky nerezovou ocel, kterou lze opracovávat bez vysokého opotřebení nástrojů (1.4305). V informačním letáku společností Thyssen-Krupp a DEW k tomuto materiálu – tam nazývanému „Nirocut“ – se však na základě „zkušeností s poškozením“ uvádí, že tato ocel je sice schválena pro „dekorativní díly“, ale ne pro prvky vystavené tahu a tlaku ve venkovním prostředí. Při teplotách pod 0 stupňů Celsia křehne a je náchylná k lomu. To platí zejména pro vysoce namáhané hlavové můstky křížových držáků. Tato nerezová ocel také nedosahuje korozní odolnosti A2. FassadenGrün proto navzdory možným úsporám nenechává vyrábět žádné díly z této nerezové oceli.

Nerezové díly mohou být magnetické i nemagnetické! Jednou jsme měli reklamaci na šrouby s okem, kde se tvrdilo, že nejsou z nerezové oceli, protože jsou magnetické. Výzkum ukázal, že nerezová ocel není magnetická, protože díky běžným tepelným úpravám v ocelárně (např. „odpovídání napětí“) magnetické vlastnosti v drátech, tyčích nebo prutech mizí. V důsledku některých dalších zpracování, která jsou spojena se změnami struktury nerezové oceli, jako je např. dotahování, válcování závitů, ohýbání atd., však dochází k „zpevnění za studena“ a tím případně k opětovnému výskytu magnetických vlastností. Tyto vlastnosti nemají vliv na odolnost proti korozi.

Proč kromě „běžné“ nerezové oceli A2 existují ještě dražší druhy, jako je A4? V zámečnictví se říká: „A2 nerezaví – A4 vůbec nerezaví.“ Ačkoli tato odpověď zní přesvědčivě – nerezová ocel A4 vlastně není nutná! –, je třeba ji doplnit. U opěrných konstrukcí se ukázalo, že v soukromé sféře postačuje v přibližně 98 % všech případů materiálové jakosti A2. V následujících problémových případech však může u A2 skutečně dojít ke změně barvy a v extrémních případech dokonce ke korozi, důlkové korozi atd., proto je často nutné zvolit střední stavebnice „Premium“ nebo „masivní stavebnice“. Tím je zajištěna funkčnost a lesklý vzhled i v extrémních podmínkách.

Slaný vzduch v pobřežních oblastech vede k usazování nečistot na nerezové oceli a v dalším průběhu případně k zabarvení a korozím. V těchto oblastech je většinou již známo, že „i nerezová ocel koroduje“. V tomto případě je nutné použít nerezovou ocel A4 a navíc je nutné podpěry 2–3krát ročně očistit proudem sladké vody (pitné vody). Výhodou je také absence přesahu střechy a tím pravidelné smáčení dešťovou vodou (samočištění).

Vzduch obsahující výfukové plyny v průmyslových oblastech a na silně frekventovaných dopravních trasách („kyselý déšť“) může rovněž vést ke změnám barvy a korozi. Platí to, co je uvedeno v bodě 01.

Letová rez vzniká většinou oděrem běžné oceli, přičemž drobné částice ve vlhkém vzduchu okamžitě reziví a usazují se jako rezavé zárodky na nerezové oceli, kde působí jako katalyzátor a způsobují zabarvení, dírky a povrchové korozi. Opotřebení železa vzniká především na železničních tratích, zejména na nádražích, seřaďovacích kolejích atd., kde se brzdí a rozjíždí a při tom se „odírá“ velké množství železa, ale také na silně frekventovaných silnicích. Letecká rez může být způsobena také použitím dekorativní „ušlechtilé“ rzi v architektuře a při navrhování fasád, u mříží v zahradě atd. Problémem jsou také kovové práce, při nichž se odřené železo rozptyluje do vzduchu, tj. pilování, broušení, řezání atd. I při řezání lan z nerezové oceli mohou létající žhavé částice ztratit svou odolnost proti korozi a působit jako zárodky koroze! Platí to, co je uvedeno v bodě 01.

I stříkance mohou obsahovat soli železa. Pokud se dostanou na nerezovou ocel, mohou způsobit korozi jak na hladkých površích, tak v kapilárách závitů. Problémem jsou kyselé a železo obsahující čisticí a hnojivá činidla, případně také posypové soli. Obzvláště kritická je voda, která již obsahuje rozpuštěnou rez. Jediný šroub, který je někde nahoře zabudovaný a rezaví, může mít zde devastující účinek, pokud uvolní svou rez na dešťovou nebo rosu a přes okapovou hranu se rozptýlí na pod ním ležící systém. I zde platí to, co bylo řečeno v bodě 01.

Komponenty z nerezové oceli (např. křížové hlavy od FassadenGrün) nesmí být instalovány společně s méně kvalitními materiály (např. pozinkovanými drátěnými lany a pozinkovanými závitovými tyčemi), protože by jinak docházelo ke kontaktní korozi. Důležité je také, aby se při montáži používaly pouze kvalitní klíče a kleště s potiskem „chrom-vanadium“, aby nedošlo k „otěru“ méně kvalitního železa, který může později vést ke změnám barvy a stopám rzi. Také vázací materiály s železným drátem působí korozivně a je nutné se jim za každou cenu vyhnout. 

Pokud se objeví problémy s rzí, nejprve se předpokládá, že vznikly jednorázovým působením (čehokoli). Místa s rzí se pak ošetří běžným čisticím prostředkem na nerezovou ocel, čímž se nečistoty a částice povrchové rzi uvolní a odplaví.

V případě již pokročilé koroze se doporučuje postižené oblasti odstranit, protože kartáčování mosazným nebo nerezovým drátěným kartáčem nestačí. Mezi dvěma čištěními se postižená místa postupně obrousí 2–3 druhy brusného papíru, počínaje zrnitostí 120 nebo 240 a konče zrnitostí 600 nebo 1200. Aby se dosáhlo (závitových) rýh, brusný papír se ohýbá. V případě potřeby nás kontaktujte, zašleme vám potřebné nástroje.

Pokud to nepřinese trvalý úspěch, je třeba držáky vyměnit za držáky z A 4, tedy WM 08133 nebo WM 12153. Samozřejmě je vždy rozumné zjistit příčinu koroze a pokud možno ji odstranit.

Pro lanové dráty a mřížky z nerezové oceli by se měly používat také držáky z nerezové oceli. Pokud se použijí držáky nižší kvality z pozinkované oceli, může dojít ke korozi a rezivění v místech kontaktu. V některých případech je však možné postupovat opačně: Pomocí nerezových držáků mřížek od společnosti FassadenGrün lze například upevnit pozinkované mřížky, protože hmotnost (a „potenciál“) méně kvalitního kovu je pak výrazně větší než u vysoce kvalitního kovu a pozinkované mřížky nejsou napadeny elektrolytickou korozí. Je také možné provléknout nerezová lana masivním pozinkovaným nosníkem (vysoký „potenciál“!). Dalším příkladem je známý nerezový šroub ve velkém pozinkovaném železném nosníku: ani zde nedochází k rezivění. Naopak u malého pozinkovaného šroubu ve velkém nerezovém dílu (viz foto) dochází k silnému rezivění, které se okamžitě šíří na nerezovou ocel!