Pokud se rostliny umisťují na fasádu, jedná se většinou o „částečné ozelenění“. Takové částečné ozelenění domu je protikladem úplného ozelenění a znamená, že se ozelenují pouze určité části stěny, což vede k napínavému soužití ozeleněných a neozeleněných ploch.
Pokud chcete zdůraznit výšku nebo šířku budovy, můžete vytvořit vertikální nebo horizontální zelené pásy v libovolné šířce. V prvním případě se hodí především popínavé rostliny s vertikální orientací, např. jednoleté a ovíjivé rostliny. Pro horizontální pásy jsou vhodné révy a všechny rostliny, které se dobře „formují“. Většinou trvá několik let, minimálně však 1–2 roky, než zeleň skutečně pokryje plánované plochy.
Pro stěny, kde je požadováno rozsáhlé ozelenění domu, nabízejí lanové systémy mnoho čtvercových nebo obdélníkových možností. Tyto plochy mají většinou čtyři nebo více lan / latí a v závislosti na růstové formě rostlin různé šířky „mřížky“.
U fasád s mnoha okny atd. se někdy hodí úzké, liniové ozelenění mezi otvory, často se pak kombinují svislé a vodorovné prameny. Většinou se pracuje pouze s jedním lanem (nebo dvěma). Požadovaná tloušťka „listových válců“ se pak případně musí vytvořit a udržovat pravidelným stříháním.
Zeleň na fasádách – zejména v soukromém sektoru – by měla být nižší než 5 m. Zkušenosti ukazují, že toto je hranice, do které lze údržbu a prořezávání provádět pomocí žebříku. Vysoké zelené porosty jsou spojeny s riziky. Pokud má tedy hrubá zelená plocha dosahovat maximální výšky 5 m, musí být opora pro popínavé rostliny odpovídajícím způsobem nižší, v závislosti na druhu popínavé rostliny, viz níže.
U klasické zeleně pěstované v půdě (rostliny rostou ze země) stojí profesionální ozelenění včetně rostlin, opor a instalace od cca 50 eur za metr čtvereční (stav v roce 2020). Tato minimální hodnota platí např. pro opěrné zdi, protipovodňové a protihlukové stěny. V případě obtížného podkladu, např. izolace, a při velkých výškách se však tato hodnota může zvýšit až na 300 nebo dokonce 400 eur za metr čtvereční. U „živých stěn“ nebo „regálové konstrukce“ je zase 300–400 eur spodní hodnotou nákladové škály. K tomu je třeba připočítat náklady na údržbu.
Plánované zelené plochy na stěně je třeba nejprve vždy považovat za „hrubé plochy“, ve kterých se většinou skrývá „čistá plocha“, tedy opora pro popínavé rostliny. Hrubé plochy by měly všude umožňovat minimální vzdálenost 25–40 cm od rohů domu, oken, dveří atd. Opory pro popínavé rostliny se pak nacházejí uvnitř „zelených ploch“ jako čisté plochy, tedy ještě užší a menší než hrubé plochy. U systémů s několika paralelními napínacími lany jsou prameny často úzké, tedy uspořádané s poměrně malou vzdáleností mezi sebou, aby působily „příjemně“.
Používají se především rostliny, které rostou na oporách. Ve výjimečných případech, při cíleném vedení a pravidelném stříhání, je tento koncept ozelenění proveditelný i s rostlinami, které samy šplhají. Pokud si vyberete jednotlivé popínavé rostliny, dole uvidíte, zda je jejich růst vhodný pro určité lanové systémy. Vinná réva se například dá velmi univerzálně použít pro různé tvary stěn. Břečťan a divoká réva se většinou nehodí k částečnému ozelenění domu a v případě potřeby je dokonce nutné je odstranit. Tipy k tomuto tématu najdete také v části „Poškození budov“.